8. zastavení: Vzkříšení (Marek 15:42-16:8)
Série zamyšlení "Křížová cesta"
Nejdůležitější událostí, na které stojí celé křesťanství, je bezpochyby vzkříšení Ježíše Krista. Vzkříšení je zároveň jedna z nejčastějších námitek, kterou lidé mají vůči křesťanství. Nedivím se tomu. Než jsem uvěřil v Boha, neměl jsem s osobou Ježíše Krista žádný problém. Naopak, líbilo se mi, co Ježíš vyučoval. Co se týká zázraků, o těch jsem pochyboval. Vzkříšení jsem bral spíše jako mýtus. Vlastně jsem o něm ani moc nepřemýšlel.
Když se podíváme na závěr Markova evangelia, vidíme, že je to podobné. Přestože od poloviny osmé kapitoly Ježíš svým učedníkům několikrát opakuje, že zemře a vstane z mrtvých, nevěří mu. Po Jeho zatčení se učedníci rozutečou a ani je nenapadne jít se podívat k hrobu, zda to náhodou není pravda. Ani ženy, které vidí Ježíše umírat na kříži a potom ukládat do hrobu, ve vzkříšení nevěří. Naopak, v neděli, krátce po úsvitu, jdou nakoupit vonné masti, aby pomazaly Ježíšovo mrtvé tělo. Když přijdou k hrobu a tělo nenajdou, jsou z toho vyděšeny. Teprve anděl jim musí zopakovat Ježíšova slova, že Vstal a není tu. Dokonce je vyzve, aby podívaly, na prázdné místo, kam ho položili. Učedníkům a Petrovi mají vyřídit, že Ježíš vstal z mrtvých, předejde je do Galileje a tam se s ním znovu setkají. Tak se i stalo.
Proč je vzkříšení pro křesťanství tak důležité? Proč evangelista Marek detailně popisuje Ježíšovu smrt? Uvádí jednak dobu, kdy se to stalo, mezi třetí hodinou odpoledne, kdy vydechl naposledy, a šestou hodinou večerní, kdy začínal sabat a tělo muselo být v hrobu. Jmenuje také přímé svědky Ježíšovy smrti: římského setníka, který měl popravu na starosti a Ježíšovu smrt oficiálně potvrdil Pilátovi, dále zmiňuje Josefa z Arimatie, který Ježíšovo tělo zabalí do plátna a pohřbí ve skalním hrobu, a dvě ženy, které se dívají, kam je tělo pohřbeno - Marii Magdalénu a Marii Jozesovu.
Význam vzkříšení ukazuje apoštol Pavel v 1. listu Korintským, kde v 15. kapitole píše: 13 Jestliže není zmrtvýchvstání, pak nebyl vzkříšen ani Kristus! 14 A jestliže nebyl vzkříšen Kristus, pak je naše kázání k ničemu; celá vaše víra je k ničemu! Pavel moc dobře ví, o čem mluví. Pokud Ježíš nebyl vzkříšen, celé křesťanství je podvod. A nejen to. Ujišťujeme se navzájem falešnou nadějí ve věčný život. A co hůř, ještě o tom přesvědčujeme druhé!
Pavel ale pokračuje ujištěním: 20 Kristus ale byl vzkříšen jakožto první ze všech zesnulých. 21 Jako skrze člověka přišla smrt, tak skrze člověka přišlo zmrtvýchvstání. 22 Jako v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu všichni ožijí. Přidává i svědectví očitých svědků: 5 Ukázal se Petrovi, potom Dvanácti, 6 poté se ukázal více než pěti stům bratrů najednou (někteří už zesnuli, ale většina z nich ještě žije), 7 poté se ukázal Jakubovi, potom všem apoštolům 8 a naposledy ze všech se ukázal i mně, nedochůdčeti.
To je ta hlavní Velikonoční zpráva: Kristus zemřel, aby zaplatil za naše hříchy. Ale nezůstal v hrobě – Bůh ho zázračně vzkřísil. Tím prokázal, že smrtí život nekončí. A tak i my, kdo jsme uvěřili Bohu, budeme vzkříšeni. Dostaneme nové tělo a budeme věčně žít v Božím království, kde je dost místa pro každého.
Tímto posledním zamyšlením končí série z Markova evangelia. To, co Marek zapsal, se skutečně stalo. Je to příběh o Boží lásce a vykoupení člověka. Příběh, který se týká každého z nás.
Přeji vám, abyste mohli osobně poznat a prožívat Boží lásku, která se zjevila v Kristu Ježíši.
Autor: Petr Matoušek