Evangelikální společenství Brno

Nesoudíme, modlíme se

Série: Společné modlitby a půst v době koronavirové

Možná vám název pro dnešní inspiraci připadá poněkud povědomý. Ano, je podobný názvu projektu „Nesoudíme, pomáháme“. Iniciativa Hnutí pro život ČR v něm podporuje ženy, které jsou okolnostmi tlačeny jít na potrat. Postoj vyjádřený v tomto názvu je mi sympatický. I proto jsem nazval dnešní inspiraci k modlitbám názvem podobným. Chcete-li, můžeme se tedy spojit dnes skrze modlitby za vládu naší země i jiných zemí a za politické představitele na nejrůznějších úrovních.

Dovolte mi předem trochu povzbuzení, které nás má ujistit, že to má cenu. Někdy totiž propadáme v této oblasti velké skepsi. Zdá se nám zbytečné o něco usilovat, protože jsme zklamaní z jednání či rozhodnutí výše postavených. Zdrojem našich hodnocení jsou různá média, názory druhých lidí, či naše vlastní pochopení daných skutečností. Například není to tak dlouho, kdy se volil náš prezident. Upřímně, byl jsem až v šoku, jak tato situace rozdělila naši společnost – a myslím i na nás křesťany! Ale víte co? Já osobně při pohledu na jednání a slova představitelů, opravdu mnohdy nevím, kde je pravda. Nevím, jak co skutečně bylo, co kdo kdy řekl a kdo z jakých motivů co udělal. Nemohu vědět, zda to byl sobecký, či lidu prospěšný záměr. Nevím a proto – a nejen proto - NESOUDÍM.

Něco ale přece vím. Vím, že nemáme být pasivní ve vztahu k „vrchnostem“. Máme být aktivní způsobem, kterým vzdáme Bohu slávu, aniž bychom popřeli, skutečnost, že Bůh je tím prvním i posledním, koho máme poslouchat (Sk 5:29). Vím také, že máme poslouchat ty, kdo mají vládu a moc světskou (Tit 3:1), neboť je velkou Boží pravdou, že…

„1 …není moci, leč od Boha. Ty, které jsou, jsou zřízeny od Boha, 2 takže ten, kdo se staví proti vládnoucí moci, vzpírá se Božímu řádu. Kdo se takto vzpírá, přivolává na sebe soud. 3 Vládcové nejsou přece hrozbou tomu, kdo jedná dobře, nýbrž tomu, kdo jedná zle. Chceš, aby ses nemusel bát vládnoucí moci? Jednej dobře, a dostane se ti od ní pochvaly. 4 Vždyť je Božím služebníkem k tvému dobru. Jednáš-li však špatně, máš proč se bát, neboť nenese meč nadarmo; je Božím služebníkem, vykonavatelem trestu nad tím, kdo činí zlo. 5 Proto je nutno podřizovat se, a to nejen z bázně před trestem, nýbrž i pro svědomí. 6 Proto také platíte daň. Vládcové jsou v Boží službě, když se drží svých úkolů. (Řím 13:1-6)

Vím také, že Bůh je svrchovaným Pánem mého života a že vlády světa jsou svrchovaně pod Jeho vládou. Vím, že vlády to nyní nemají jednoduché a že není snadné nést rozhodnutí o neznámé a nepředvídatelné budoucnosti. Vím také to, že je snadné druhé kritizovat, ale také to, že bych – zvláště nyní - ve vládě být nechtěl. A proto vše co vím, SE ZA VLÁDU MODLÍM.

Bible mne povzbuzuje k těmto modlitbám, když vidím nejmocnější lidi historie v Božích službách. Tak například Egyptští vládci – faraonové. Faraon v době Josefa se stal Božím nástrojem záchranu hrstky vyvolených, a pro jejich růst v početný národ. Jeden z dalších faraonů, ten zatvrzelý Bohu, zase při zápasu s Božím vyslancem Mojžíšem v konečném důsledku jen přinášel svědectví o Boží moci, když ve své vzpurnosti přijímal ránu za ránou. O Boží velikosti a mocných činech Mojžíše se tak doslechl celý tehdejší svět a připravil tak cestu Izraelců do zaslíbené země. Myslím také na babylonské krále z doby Daniele, kteří – ač v této době nejmocnějšími vládci na světě – uznávají Hospodina za největšího z Bohů a sklání před Ním. Vybavuji si také krále z Ninive, který po Jonášových prorockých vzkazech od Krále všech králů, usvědčen ve svém srdci, vyhlásil půst a pokání k nápravě (Jonáš 3).

Nezapomenutelný je příběh Ester ve kterém Bůh zjednává přízeň celému izraelskému národu u mocného krále Achašvěroše po té, co mu Bůh v nočním bdění osvěžuje paměť, aby pak – podle Boží vůle - ve správný čas udělil milost nespravedlivě nařčeným Izraelcům a potrestal spiklence (kniha Ester). Také královský číšník Nehemijáš měl zkušenost se zjednáním Boží přízně u svého vladaře Artaxerxe. Když po modlitbách za obnovu poničeného Jeruzaléma našel přízeň u vladaře Nejmocnějšího, dostalo se mu nevyhnutelně i přízně u krále perského, který mu dal plnou podporu pro obnovu milovaného Jeruzaléma! Jako poslední příklad bych rád uvedl slova samotného Ježíše, který byl vydán na život i smrt do rukou místodržitele Piláta. Tomuto představiteli velkého Římského impéria Ježíš zdůrazňuje důležitou pravdu pro každého v moci postaveného, když říká: „Neměl bys nade mnou žádnou moc, kdyby ti nebyla dána shůry“ (Jan 19:11). Není náhoda, že v zaznamenaném rozhovoru i v jednání, které mezi Ježíšem a Pilátem proběhly, vidíme, jak Bůh se dotkl Pilátova srdce a on dále usiloval o Ježíšovo propuštění. A opět jen Božím svrchovaným záměrem, a také kvůli nám, se tak stát nemohlo. Ježíš musel zemřít… Víme proč…

Vidíme tedy Boží svrchované jednání v životech a skrze životy vládců nejmocnějších velmocí světa. Takových jako jsou dnes USA, Čína, Rusko, Evropská unie, či jiné státy… V modlitbách dnes smíme směle přistoupit k trůnu Nejvyššího z panovníků a modlit se za ty ostatní tak, jak nás Bůh sám učí. Máme „Prosit, přimlouvat se i děkovat za všechny lidi, za vládce a za všechny, kteří mají v rukou moc, abychom žili tichým a klidným životem v opravdové zbožnosti a vážnosti. To je dobré a vítané u našeho spasitele, který chce, aby všichni lidé došli spásy a poznali pravdu.“ (1.Tim 2:1-4)

Modleme se tedy za vládnoucí představitele nejrůznějších úrovní s vědomím, že Bůh…

· …touží po tom, aby i tito – v našich očích často nedůvěryhodní lidé – poznali pravdu a stali se našimi bratry a sestrami. Víme, že má moc dotknout se každého lidského srdce.

· Modleme se za všechny, kteří v této době rozhodují o naší budoucnosti s vědomím, že jsou Božími služebníky. Prosme Boha, aby tyto vlády uschopnil k dobrým rozhodnutím pro mne, naši rodinu, pro naši zemi, Evropu, svět, ale především pro Boží království a evangelium.

· Modleme se za konkrétní rozhodnutí pro situaci vyvolanou epidemií. Za prozíravost a moudrost v určování konkrétních termínů pro opatření výjimečného stavu, která ovlivní míru zdravotních, ekonomických i sociálních důsledků.

Autor: Jiří Míšek